12. kapitola „Dcera svého otce“ - 2. část

3. června 2012 v 13:26 | Crystal & Lavender |  Příběh - kapitoly

"Jo, příšerná představa, ale obávám se, že už z hlavy nikdy nevyženu teorie o tom, jak se do rodu Zmijozela dostali obři. Je teda jisté, že Hagrid není dědic, ano?" zeptala se pomalu a s rozvahou.

"No, je pravda, že Hagrida sice soudili za otevření komnaty, ale já si jsem stoprocentně jistá, že pravý dědic je někdo jiný. Už jen proto, že rod, který tak dbal na čistou krev jako právě ten Zmijozela, by rozhodně nedopustil, aby jejich krev byla pošpiněna nějakou ne-až-tak-boží od obrů. To dá rozum. Navíc, nic proti Hagridovi, ale nemyslím si, že byl dost chytrý na to, aby ji dokázal otevřít." Izarra se společně s Jill zasmála.



"To dává smysl. Předpokládám tedy, že jsi zjistila pravého dědice." Jill ji začala rychle přikyvovat a v jejich očích bylo vepsáno: 'Jak bys vůbec mohla pochybovat?' Obě se najednou zastavily. Izarra tomu nevěnovala pozornost. Soustředila se na Mrzimorku před sebou.

"Jak taky jinak, podívej," začala rukou šermovat směrem na plaketu před nimi a aniž by Izaře dala nějaký prostor si ji doopravdy prohlédnout, prsty si spěšně prohrábla vlasy a pokračovala. "Tom Raddle dostal vyznamenání za služby škole. Velkou náhodou právě za chycení Hagrida. Zajímavé je, že ho dopadl až ve chvíli, kdy se po škole rozhlásilo, že jestli budou útoky na mudlorozené pokračovat a nikdo nebude chycen, škola se uzavře. Víš, Raddle byl sirotek a vyrůstal v mudlovském sirotčinci. Kdyby se zavřela škola, musel by se tam vrátit…"

"Mudlovské příjmení?" otázala se. Jill jí věnovala nechápavý pohled.

"Že to říkáš zrovna ty," opáčila Jill a sama si přihlížela plaketu. Izarra jen mlčky pokrčila rameny a svůj pohled taktéž nasměrovala na plaketu, kde bylo ozdobným písmem napsáno Raddlovo jméno. Pod jménem fotka asi šestnáctiletého chlapce se zmijozelský odznakem na hábitu.

"Takže ty myslíš, že poslední Zmijozelův dědic je tenhle Tom Rojvol Raddle?" Izzin hlas zněl téměř nepřítomně. Sledovala jeho fotografii. Byla stará, v sépiových tónech.

"Fešák, že?" zachichotala se Jill. Izarra tomu nevěnovala příliš pozornosti.

Nucené "Hmm," se jí zdálo jako adekvátní reakce. Musela uznat, že Jill měla pravdu, byl pěkný. Pokud to byl její předek, v což doufala, byla hrdá, ale se zklamaně ihned usoudila, že mu není podobná… snad jen ty oči?

"K tvojí otázce. Jsem si tím víc než jistá. Tohle je poslední dědic. Na tuty. Fakt. Nechtěl mezi mudly. Nenáviděl je. Tak zinscenoval chycení Hagrida jakožto dědice, do karet mu hrálo i to, že Hagrid měl vždy v oblibě poněkud neobvyklé a nebezpečné mazlíčky. Vědělas, že ještě nedávno měl obrovského trojhlavého psa? A draka? No a v té době u sebe měl akromantuli. To je takový ten boží pavouk magastických rozměrů! Jednou si takového pořídím a bude... No, zpátky k věci - Raddle to měl prostě vymakané!" vyprávěla Jill dál, hrdá, kolik informací dokázala zjistit. Izaře ty informace neseděly.

"Ale , i když je akromantule nebezpečná, nezpůsobuje zkamenění a tak..." Tázavě se na Jill zadívala.

"To ale nikoho nezajímalo, všichni byli jen rádi, že útoky ustaly a bla bla bla. Měli viníka. Tečka. To jim stačilo."

"Oh," bylo jediné, na co se Izarra zmohla. Z nenadání se Jill rozšířily oči a rukou se praštila do hlavy a rychle řekla něco ve smyslu, že málem zapomněla.

"A ještě něco, když jsem byla ve svém prvním ročníku, několikrát jsem zaslechla Tomovo jméno od Harryho Pottera a těch jeho Nebelvírských přátel. Jestli chceš, můžu se ho zeptat na podrobnosti a tak. Určitě mi to řekne, já totiž umím být velmi velmi přesvědčivá," řekla nadšeně z vidiny možnosti nového průzkumu a dalších studií.

"Myslím, že to ani nebude nutné. Tvoje teorie je dobrá a navíc... není to důležité, ne?"

"No, to sice ne. Ale na druhou stranu je to děsně zajímavé!"

"Jo, to jo. Tak mě napadá, žije ještě vůbec?" položila Izarra poslední otázku.

"Já nevím! To je ta záhada. Po škole žádal o místo učitele obrany, ale nedostal ho. Pak pracoval u Borgina a Burkese - asi se zajímal o temnou magii, muhahaha! - a pak zmizel. Sice jsem našla zprávu o vraždě rodiny Raddleů, souzený za to byl Morfin Gaunt. To byl pravděpodobně Tomův strýc. A mezi zabitými byl Tomův otec. Jo, posedlost čistou krve je svině. Ovšem o Tomovi samotném už jsem nenašla nic. Buď zemřel, nebo svou existenci hodně dobře tají. Žádné bydliště, žádné práce, žádní registrovaní potomci. Osobně si myslím, že je mrtvý," zakončila svůj monolog Jill.

"Jak to všechno víš? Těch informací je docela hodně," zajímala se Izarra po chvíli přemýšlení. Jill přimhouřila oči a pousmála se.

"Moje metody, moje zdroje," řekla jen. Izarra na ni s netrpělivostí zírala.

"Snažíš se působit tajemně?"

"Jo, jde mi to?" zeptala se s neskrývaným nadšením.

"Ne," rázně opáčila Izarra. Jill na pár vteřin posmutněla.

"No jo, nejsem Zmijozel," zabrblala a prohrábla si vlasy.

"Takže jak jsi to zjistila? Pochybuju, že tolik informací jde najít v knihovně."

"Jistě, že jde… jen musíš hledat v té správné sekci a vědět, jak se do ní dostat, samozřejmě. Navíc, ne všechny informace mám z knihovny. U Filche jsem našla staré ročenky, teta mi poslala nějaké staré články z novin. Informace, informace!"

"Chápu, hodně rozsáhlý výzkum," pokyvovala překvapeně Izarra. Jill si dokáže zjistit všechno.

"Jo jo, výzkumy, to je moje!" vypískla. Takže poslední dědic byl Tom Rojvol Raddle. Mohl to být její otec? Opravdu? Co když to byl jen nějaký vzdálený příbuzný. Izarra se tázavě podívala na Jill, odhodlaná zeptat se na jedinou věc, kterou o svém otci věděla jistě.

"Nevíš, jakou měl hůlku? Byl dědic, myslíš, že měl nějakou speciální, nebo úplně obyčejnou jako my, nebo i mudlorození."

"Nevím, ale můžu napsat Ollivanerovi, určitě mi to poví anebo vlastně on-." Neví, fajn, tečka.

"Ne, to nemusíš," utnula ji rychle.

"Ale on tu bude na převažování hůlek! Absolutně dokonalá příležitost s ním mluvit!" vyhrkla Jill.

"Rozmyslím si to."


Izarra se ještě toho dne do síně vrátila a sledovala fotku svého otce. Opravdu to mohl být on? Pokud ano, byl živý? Tolik by si to přála, mít rodinu, perfektní rodinu. Prozatím to bylo nerealizovatelné. Její matka je ve vězení, vražedkyně. Její otec možná mrtvý, taktéž vrah. Kolik mu bylo, když nechal zabít tu holku, tu Uršulu? Patnáct nebo šestnáct…

Ona zastánkyně Pána zla a on nejspíše také. Nebyli to dobří lidé, ale spolu by mohli být v jistém zvráceném smyslu spokojení, oba krutí, ale spolu spokojení.

Izarra nebyla slabá, možná jednou, kdyby se s nimi setkala, mohli by na ni být hrdi jako na svou dceru. Mohli by ji přijmout. Její vize perfektní rodiny by se mohla stát reálnou. Líbilo by se jí to. Představa mít pravou dokonalou rodinu jí fascinovala.

Chvíli přemýšlela. Raddle se narodil v roce 1926. Izaře bylo dvanáct let. Pokud žil, nyní by mu bylo šedesát osm. To nebylo málo, ale koho by to zajímalo. Když byl s její matkou, muselo to být dříve, než se ona dostala do Azkabanu. Rok 1981 těsně před pádem Pána zla. To musela být chvíle, která je rozdělila. Mohl být také v Azkabanu? Nebo bystrozorům utekl a od té doby se skrývá?

Možná má nové jméno… Musel utéct, kdyby ne, musel by existovat nějaký záznam o soudu s ním. Pokud tedy byl příznivec Pána zla a chytili ho. Což neudělali, protože žádný záznam není. Co když si jméno změnil už dřív, co když o něm existuje záznam, ale Jill ho neobjevila, protože měl jiné jméno? Zmijozelův dědic by nechtěl mudlovské jméno Raddle. Jak ho má teď najít? Je to tak složité…

Jak ráda by se s ním jen setkala. Jednou ho musí najít, získá svou rodinu a až se to stane, bude taková, že na ni budou moci být hrdí. Nebude to holka, které nadávají do špíny… už ne. Bude hodna titulu dědic Salazara Zmijozela. Ale to by ho první musela najít a zjistit alespoň jméno její matky a to ví jen Brumbál a Ministr. Ti jí určitě nepoví nic. Tak jak? Co když… co když to vůbec není on? Co když existuje nějaký jiný, kterého nemá šanci nijak najít. Co když ten někdo je opravdu mrtvý? Opět si vybavila, že Jill zmínila Ollivandera, který přijde na převažování hůlek. Ne, že by věděla, co to převažování hůlek je, ale na tom jí nezáleželo. On ví, kdo je její otec, může jí to jméno alespoň potvrdit.

Izarru z jejích úvah začínala bolet hlava, proto se rozhodla, že se vrátí do sklepení a už půjde spát. Večerka byla za chvíli, a přestože jí od Filche a jeho kočky jako jediné žádné nebezpeční nehrozilo, řekla si, že čím dříve se pokusí dostat do ložnice, tím lépe. Vždy je lepší mít v záloze čas pro hledání správné cesty při zabloudění v hradu.


Druhý den se na jasnovidectví profesorka rozhodla, že se studenti pomocí základních technik, které se učili, pokusit zjistit nějaké informace ohledně nadcházejícího turnaje. Izarra věděla, že předpovědí téměř jisté smrti minimálně jednoho z šampionů nic nepokazí. Trelawneyová jí jen s přikývnutím potvrdla, že šampion z Krásnohůlek by si opravdu měl dávat opravdu velký pozor, pokud se chce dožít konce turnaje.

Kouzelné formule Izarru mile překvapily. Nejen, že skvěle zvládla procvičované kouzlo a z poslední eseje dostala výbornou, ale hlavním důvodem bylo to, že skončili o patnáct minut dříve a Kratiknot svolal rychlou poradu a zkoušku sboru. Přivítání dvou konkurenčních škol bude velkolepé.

Oběd byl nudný, všichni u jejího stolu seděli tiše plni očekávání. Izarra si celou dobu jen prohlížela výzdobu, která tady už od rána slavnostně vysela. Neměla nic lepšího na práci. Ano, byla nuda… Nemohla ani přemýšlet o Raddlovi, alespoň ne tehdy, pokud měla v plánu po zbytek dne vnímat.
Nuda. Bylo to téměř srovnatelné s atmosférou její poslední hodiny. Jednalo se o dějiny s Binnsem. Alespoň nějakou výhodu mělo to, že končili dříve. Nikdo nemusel poslouchat jeho monotónní přednášení o nějaké neznámé válce. Jediná Jill Darkwoodová vypadala zklamaně, když se jako ostatní vydala zanést si to ložnice tašku s učebnicemi.


Izarra se společně s Zmijozely zúčastnila krátké přednášky od profesora Snapea ohledně chování před cizími studenty. Nejhlavnější bodem bylo neudělat ostudu svým chováním a případnou neschopností - od toho máme na hradě Nebelvíry a Mrzimory. Také je upozornil na to, že kruvalší budou sdílet jejich stůl ve Velké síni. Měl mnoho připomínek a pokynů, které Izarra ani ostatní moc nevnímali, takže jen ve volných chvílích ticha rázně přikývli. Ještě podotknul, aby se všichni studenti náležitě upravili a pak je spořádaně vyvedl ze sklepení.

Izarra se ušklíbla. Zmijozelové na rozdíl od ostatních kolejí měli disciplínu a nestrkali se jako zvířata… nebo jako Nebelvíři. Všechny koleje se dříve nebo později seskupily před hradem a společně vyhlíželi cokoliv neobvyklého, co by jim řeklo, že se kruvalštví nebo krásnohůlští studenti blíží.

Izarra sama stála ve třetí řadě a zkoumavě si prohlížela okolí. Nad lesem už byl vidět měsíc. Když se na něj Izarra podívala, byl velký, jasný a chladný. Uvědomila si, že jí začíná být docela zima.

"Už bude skoro šest hodin. Jak myslíš, že se sem dostanou, Davidsonová?" zeptala se jí Corbin, který najednou stál vedle ní. Otočila se k němu a v duchu přísahala, že ještě před chvilkou stál úplně někde jinde. Pak se zaměřila na jeho otázku.

"Vlakem určitě ne," na chvíli se zamyslela a dodala "možná přenášedly a někteří se přemístí. Ale do Bradavic se přemisťovat nejde, takže… nevím, vážně."

"Říkal jsem si totéž. Myslím, že budou mít nějaký vlastní způsob dopravy, budou se vytahovat," sdělil jí svůj nápad a Izarra mu souhlasně pokývla a zároveň s tím se nedobrovolně otřásla zimou.

"Mohli by si pospíšit, je mi zima," zabručela netečně a očima dál prohlížela nastupující tmu. Překvapeně a nevěřícně se podívala na Corbina, když jí přes ramena přehodil svůj vlastní hábit. Usmíval se na ni i ona mu věnovala vděčný úsměv.

"Díky."

"Co bych byl za Zmijozela, kdybych nechal umrznout nejlepší studentku naší koleje?" odvětil tiše.

'Jo, nejlepší studentku, která se ulívá z astronomie,' pomyslela si, ale nahlas tohle konkrétně nekomentovala. Však co, všechny důležité testy a práce má odevzdané.

"Velmi hloupý Zmijozel," řekla naoko vážně. Corbin se zasmál.

"A to nejsem."



/AN: Já nevím, co napsat... asi to budou mou psací krizí (už čtrvtý týden nedokážu dokončit 15. kapitolu... a přitom se na psaní té 16. tak těším, protože bude úplně hustá a bude se jmenovat "Smrti blíž"... asi to bude stresem, protože moji hadi jsou nemocní a já jsem z toho úplně vynervovaná :( no, i tak doufám, že se tahle část líbila :)) Crystal/
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 litllewitch litllewitch | 3. června 2012 v 14:12 | Reagovat

Jsem zkažená veškerými fandomy a nemůžu si pomoct, ale už prostě vidím Izarru a Noaha spolu :D. Dobře, to byl můj čistě subjektivní výlev, teď k pocitům z kapitoly.
Trochu mě zarazilo, že Jill nevyhrabala spojitost mezi Tomem Raddlem a lordem Voldemortem. Vždyť to musela být všeobecně známá věc, ne? Brumbál o tom musel někdy v novinách mluvit. Tohle se mi prostě trochu nezdá. Jinak ale kapitola hezká. Jsem zvědavá, co bude Iz říkat na kruvalské a krásnohůlské :).

2 Crystal Crystal | Web | 3. června 2012 v 14:57 | Reagovat

[1]: Když jsem tuhle část psala, hodně jsem si zjišťovala, kolik lidí (v tomhle období) ví, že Voldy je Tom... Harry, Ginny, Hermiona, Ron, Molly, Artur... možná i další Weasleyovi, podle toho, jak moc zrzci výmluvní. Ono to opravdu ví málo lidí a Brumby to nezmínil. Popravdě to opravdu bylo tak, že Tom zmizel asi na deset let a pak už se vrátil jako Voldemort. Ještě jsem si vzpoměla, že by to mělo vědět i pár smrtijedů, kteří s Tomem studovali (Dolohovem jsem si jistá), ale to se pak nějak ututlalo.  Pak i Křiklan, ale toho tu tahat nebudu :)

Všeobecně známou věcí se to stalo až v šesté knize, kdy to Brumby oznámil ve Velké síni.
Snad je mé vysvětlení dostačující :)
A k Noahovi... nemůžu spoilerovat :)

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 3. června 2012 v 19:37 | Reagovat

Jill bych rozhodně brala při shánění informací ve škole, to teda jo :D

Ale strašně mě..já nevím, rozlítostnilo? Když si Izzara začla představovat fungující rodinu (bez ohledu na to, že oba rodiče jsou zlí) a my při tom víme, že její otec, lord Voldemort, by na tohle nikdy nepřistoupil a je to opravdová stvůra, což bude muset v určitém ohledu uznat, pokud si udrží alespoň základní ponětí o dobru a zlu.

4 Crystal Crystal | Web | 3. června 2012 v 19:49 | Reagovat

[3]: Já se k tomu komentáři chci tak strašně moc vyjádřit, ale to bych příliš prozdradila budoucí děj...
*To Dobby nemůže, paní tohle Dobby nemůže, Dobby to nesmí říct!"*

5 Hanka Hanka | 3. června 2012 v 20:03 | Reagovat

[4]: Moc krásná kapitola....ale i tak prozraď alespoň neco... :)

6 Crystal Crystal | Web | 4. června 2012 v 15:14 | Reagovat

[5]: A copak by ses ráda dozvěděla? :)

7 Is Is | 4. června 2012 v 16:52 | Reagovat

[6]:
mohli by jste prozradit něco z další kapči , jako třeba na co se můžeme těšit a taky by mě zajímala kdy můžu čekat další kapitolku :D ;)
Ps.: Netrpělivě vyhlížím !! :D

8 Crystal Crystal | Web | 4. června 2012 v 17:11 | Reagovat

[5]:[7]: : Dobrá, tak tedy *pisatelka hledá ve wordu* v téhle kapitole se můžete těšit na krátký výstup bradavického sboru, Ohnivý pohár, jeden naprosto luxusní moment, který ještě nemůžu prozradit, dále na Izzinku, která si utužuje vztahy s Nebelvírem, hned na to si je bude zase rozvracet :)) Nakonec i na Jill, která zas bude přespříliš akční :)

9 Liwrrete Liwrrete | 4. června 2012 v 18:44 | Reagovat

moc se těším, jak bude Izz reagovat na to, kdo je její táta :D

10 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 5. června 2012 v 8:31 | Reagovat

[4]: Tipuju, že k tomu poslednímu, co? :D
Jako mně je jasný, že asi budu nespokojená a Izzara ho bude obdivovat jako obrovského mocného černokněžníka, ale přeci jen s tím vším jeho vražděním pro radost, mučením úplně nevinných a klidně i jejích "přátel" jako Harry, protože jsou z nebelvíru - to by jí vadit mohlo, ne :D

11 Crystal Crystal | Web | 5. června 2012 v 14:45 | Reagovat

[10]: Ano, chci se vyjádřit k postoji ohledně dobra a zla... ale nemůžu :DD A chci se vyjádřit té aj k té rodině a taky nesmím... ach jo :)

12 Mich>l* Mich>l* | Web | 5. června 2012 v 15:38 | Reagovat

Ahoj,víš jak ses u mně napsala k hodnocení blogu? Tak mi dej svůj e-mail a já ti napíšu otázky na které mi odpovíš ok? )) Mich>l*

13 Terka Terka | 5. června 2012 v 17:01 | Reagovat

SUper, už se moc těším na další kapitolu !! :D :) , jen tak mimochodem kdy plánuješ přidat další kapitolu ?

14 Hanka Hanka | 5. června 2012 v 17:13 | Reagovat

[6]: Všechno co nejvíce...

15 Hanka Hanka | 5. června 2012 v 17:15 | Reagovat

[11]: Budeš mít šanci neboj...

16 Crystal Crystal | Web | 5. června 2012 v 17:18 | Reagovat

[13]: Asi ve čtvrtek nebo v pátek, moc školy a není na nic čas :) Bohužel ani na korekturu...

17 Phyllis Phyllis | Web | 8. června 2012 v 1:00 | Reagovat

Jáá vám klidně udělám korekturu!! Jen ať už je tu další kapitolka :D :)) Je to vážně povedené.

18 Crystal Crystal | Web | 8. června 2012 v 6:33 | Reagovat

[17]: Dneska před čtvrtou by to mělo být tady :)

19 litllewitch litllewitch | 8. června 2012 v 10:12 | Reagovat

Tak to budu mít za odměnu, nebo na žal za zápočet :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama