9. kapitola „Dědic“ - 4. část

14. dubna 2012 v 7:00 | Crystal & Lavender |  Příběh - kapitoly

"Dovolte, abych vám představil našeho nového učitele obrany proti černé magii," pronesl do ticha zvučným hlasem Brumbál. "Profesor Moody." Izarra se tedy konečně dočkala profesora obrany, ale nevěděla, co si má myslet. Nemohla se rozhodnout, zda vypadal zkušeně, nebo že se mu spíš nějaké kouzlo hodně vymklo z rukou. Nikdo netleskal, proto když jediní, kteří začali tleskat, byli Brumbál a nějaký extra velký člověk; znělo to trochu osiřele. Asi proto taky dost rychle přestali. Moody sám to moc nevnímal a napil se z placatky, kterou vylovil ze svého pláště. Co to asi bylo? Brumbál si znovu odkašlal.



"Jak už jsem říkal," pokračoval a usmíval se na síň plnou studentů, kteří dosud ohromeně civěli na Moodyho, "v příštích měsících budeme mít tu čest, že se právě u nás uskuteční velice vzrušující soutěž, která se nekonala už víc než sto let. Je mi opravdovým potěšením vám oznámit, že v Bradavicích se letos uskuteční turnaj tří kouzelnických škol."

"To má být VTIP?" ozvalo se od stolu na opačné straně místnosti. Namísto takto hlasité reakce Izarra jen zalapala po dechu. Turnaj tří kouzelníků? Tady v Bradavicích? Četla o tom v knize, ale nikdy si nemyslela, že by někdy mohla být u toho. Co si pamatovala, tak první byl asi před šesti sty lety. Ale pokud se nemýlila, turnaj se přestal pořádat, kvůli tomu, že šampioni umírali.

Hned po té poznámce od kohosi neznámého se všichni v síni začali smát, dokonce i Brumbál se na pár chvil přidal.

"To není žádný vtip, pane Weasleyi," řekl, "ačkoli, když už jste na to narazil, letos v létě jsem slyšel jeden opravdu dobrý - to spolu jdou zlý troll, ježibaba a vykuk leprikón do hospody -"

Profesorka McGonagallová hlasitě zakašlala a Izarra se tiše uchechtla.

"Ehm… teď pro to nejspíš není vhodná chvíle… to je pravda…" řekl Brumbál. "Kde jsem to přestal? Ano, ovšem, u turnaje tří kouzelnických škol… Totiž, někteří z vás možná nevědí, co takový turnaj obnáší, takže ti, co to vědí, mi doufám prominou, že to napřed stručně vysvětlím, a dovolí své ctěné pozornosti, aby se zatím toulala, kde jí bude libo.

Turnaj tří škol se poprvé uskutečnil přibližně před sedmi sty lety…" Takže se spletla o sto let. Dál Izarra už moc neposlouchala, nebylo to tak dávno, co o tom četla, takže si mohla dovolit neposlouchat. Co tak letmo pochytila, byly názvy škol, které se také účastní - Krásnohůlky a Kruval. Kruval ji zaujal, tahle škola byla známá pro studium černé magie.

Dále pochytila i zřejmě velmi důležitou informaci a to, že přihlásit se bylo možné až od sedmnácti let. Ze síně se při tom ozvaly ještě větší protesty než při informaci o famfrpálu. A opět, tahle informace Izarru vůbec netížila, i když po uvážení všech možností usoudila, že kdyby čistě teoreticky soutěžila ona, jediná její výhoda oproti ostatním by byla bezhůlkové magie nebo hadí jazyk, ale ani jedno z toho prozatím nehodlala odhalit.

Brumbál ještě chvíli mluvit o bezpečnostních opatřeních a pak se s nimi rozloučil slovy: "A nyní už je pozdě a vím, jak vám všem záleží na tom, abyste byli odpočatí a čilí, až zítra ráno přijdete na vyučování. Proto všichni do postele, a honem!"

Ze všech stran se začalo ozývat šoupání lavic a židlí, na kterých seděli studenti a Izarra se k nim připojila. Rozhodla se chvíli počkat, než hlavní nával lidí bude pryč, aby měla volnější cestu, stále ale sledovala pár zmijozelských studentek, aby věděla, kudy jít. Filch jí totiž svým výkladem školního řádu a pozdější kočičí diskuze rozhodně nepomohl.

Prošla velkou síní a sotva vyšla ze dveří, někdo ji chytil za ruku a tím ji zastavil. Ještě dřív než se otočila, chtěla odseknout něco hrubého, ale když se opravdu otočila, usmála se na černovlasého brýlatého chlapce, kterého znala tak dlouho, co si jen pamatovala.

"Ahoj, Harry," řekla překvapeně. Nechápala, proč vlastně byla tak překvapená, každý přeci věděl, že Harry Potter chodí do Bradavic.

"Rád tě vidím, Izarro. Neměl jsem ani tušení, že jsi čarodějka," řekl jí taktéž s úsměvem.

"No, už to tak bude," potvrdila, ráda, že konečně mluví s někým, s kým opravdu mluví ráda.

"Proč jsi vlastně nastoupila až teď? A do třetího ročníku - myslel jsem, že jsi ještě mladší. A poslední rok jsi ani nebyla v Kvikálkově…"

"Trochu moc otázek naráz, nemyslíš?" zasmála se.

"No, odpovědi by mě zajímaly," pokrčil rameny a to už si Izarra i všimla lidí z nebelvíru, kteří se na ni nekoukali zrovna mile.

"Řekněme, že jsem měla nějaké… um, zdravotní problémy, které mi nedovolily nastoupit. A Brumbál mě zařadil podle znalostí, ne podle věku. Ohledně prázdnin - nebyl čas. Ale pokud ti to udělá radost, do sedmnácti tam musím bydlet - nařízení ministerstva, po té, co byli Mark s Christine zavražděni," vysvětlila. Ona byla klidná, zato Harry to tak dobře nevzal. Původně neměla v plánu mu to říkat, ale znala ho už dlouho a věřila mu ze všech lidí na téhle škole nejvíce. Byla si jistá, že Harry by tuhle informaci proti ní nikdy nedokázal zneužít.

"Zavražděni? Oh, nechtěl jsem -."

"V pohodě, klid ano? Já už půjdu, tví kamarádi se na mě zle dívají," řekla s úšklebkem a otočila se. Měla v plánu se rychle napojit na nějaké Zmijozely, kteří by ji zavedli až do společenské místnosti.

"Co to zatraceně bylo?!" uslyšela za sebou Izarra. Jak, co to bylo? To se netoleruje mluvit s lidmi z jiných kolejí? Vztekle se otočila a podívala se na toho, kdo to řekl. Byl to zrzek, ten samý, kterého viděla s Harrym i na mistrovství. Jestli oni se na ni před tím dívali zle, tak proti tomu, jak se na toho kluka podívala Izarra, jejich pohled byl jako příjemný úsměv.

Ten kluk na ni vyjeveně zíral a Izarra si byla jistá, že měl stejný výraz i pár chvil po té, co se opět vydala svým směrem.

Netrvalo dlouho a opět se někdo chytil její ruky, tentokrát ji ten někdo nehodlal pustit. Izarra se nezastavovala, jen se podívala za sebe a spatřila bledou lehce pihovatou dívku se světle hnědými vlasy a zmijozelským erbem na hábitu. Záchrana?

"Ahoj, jsem Jenny Blackstannová, taky ze třetího ročníku. Říkala jsem si, že by se ti hodil průvodce," představila se jí holka a natáhla k ní pravou ruku. Její hlas zněl podivně nepříjemně a skřehotavě. Izarra na ni chvíli jen nedůvěřivě hleděla, ale rukou jí potřásla.

"Mé jméno víš, takže představovat se je zbytečné. Ale řekni mi, proč to děláš? Tohle bych čekala spíš od někoho z Mrzimoru. Čeho si myslíš, že dosáhneš?" zeptala se podezřívavě, ale nechala se tou holkou vést směrem, který Filch před tím označil jako 'směr sklepení'.

"Mé úmysly jsou čisté jako čerstvě napadaný sníh," řekla. Lhaní ji nešlo.

"Lhaní ti nejde, víš to?" poukázala Izarra tentokrát už nahlas. Jenny se na okamžik zamračila.

"Oh... Nepřekvapuje mě, že jsi mě prokoukla, Davidsonová. Viděla jsem, jak si zametla s Malfoyem a také to vypadalo, že u Barona máš respekt. Říkala jsem si, že budeš dobrá společnost," vysvětlila bez okolků. Izarra musela uznat, že ta holka věděla, co chce. Ale nebyla si moc jistá tím, jestli právě ona byla dobrá společnost. Jestli ne, Izařino mínus to není.

"Když myslíš, že zdržovat se v přítomnosti holky s mudlovským příjmením je moudré," odvětila a obě začaly sestupovat po schodech, kde jediným osvětlením byly planoucí pochodně.

"Nevadí mi to. Moje matka byla mudla. Ne, že bych z toho byla nadšená a nepodporovala čistokrevnost, ale bylo by nelogické plně zavrhovat mudlovskou krev," vysvětlila.

"S tím, že nejsem šmejd, jsem to myslela vážně," podotkla s povýšeným úšklebkem.

Teď už mohla prohlásit, že byla čistokrevná. O matce to věděla jak od Brumbála tak i od Christine. A čistokrevnost z otcovy strany jí dnes potvrdil klobouk, i když nepřímo. Přece by si rod Salazara Zmijozela, který byl zastáncem čisté krve, do sebe nepřimíchal šmejdy.

"Ano, tvůj výstup byl velmi přesvědčivý," potvrdila jí Blackstannová.

"Měl být," ušklíbla se Izarra a snažila se u toho co nejlépe zapamatovat cestu sklepením.

Po několika odbočkách se Blackstannová zastavila před holou kamennou zdí. Izarra na tu zeď nedůvěřivě hleděla a přemýšlela, jak má poznat, že tohle je ta správná zeď, vždyť nebyla nijak označená.

"Snad sis zapamatovala cestu, jestli ne, brzy se tak stane. Tohle je průchod, stačí říct heslo, které by, pokud se nepletu, což nepletu, momentálně mělo být 'Carpe diem'," pronesla zmijozelka zřetelně, načež se otevřely dosud skryté kamenné dveře a obě studentky jimi prošly. Jenny za sebou průchod zavřela se slovy, jen ať si i ostatní sami zjišťují heslo.

Izarra se rozhlédla po společenské místnosti. Hned si všimla, že všude byl nízký strop, nebylo se taky čemu divit, když byli někde v podzemí. Všimla si, že z něj na prapodivných řetězech vysely lampy, které okolí osvětlovaly nazelenalým světlem. Stěny byly z masivního kamene a po dlouhé místnosti bylo rozmístěno mnoho stolů s křesly kolem nich. Všechno, až na krb, působilo těžce a chladně, ale i tak se to Izaře líbilo.

"Ty, Davidsonová, pojď sem," zavolala na Izarra blonďatá dívka, která chodila nejméně do šestého ročníku a v ruce držela stoh papírů. Izarra se za ní mlčky vydala v doprovodu Blackstannové, která se jí držela jako pejsek.

"Jsem Sabberová, prefektka. Máš ložnici společnou s ostatními holkami z tvého ročníku, tvé věci ti tam donesl skřítek. No, ložnice, umývárny a podobně ti asi ukáže Blackstannová, takže nemá smysl se obtěžovat. Kdyby byly nějaké problémy, obrať se buď na mě, nějakého primuse nebo přímo na profesora Snapea, který ti mimochodem posílá rozvrh a vzkazuje, že se máš snažit neztrácet naší koleji body a takové ty obvyklé nepodstatné formální věci. Brzy je večerka, takže rychle," řekla a předala jí jeden z papírů, které držela.

Izarra místo poděkování jen kývla a vydala se do ložnice, která se nalézala ještě níže než samotná společenská místnost. Izarra spěchala, jak jen jí to daná situace dovolovala, aby mohla co nejdříve vyndat Sekhmet s krabičky, která rozhodně nemohla být pohodlná. K jejímu znepokojení ještě bude muset čekat dlouho do noci, až její budoucí spolubydlící usnou, aby prostor své postele mohla nepozorovaně očarovat nějakým zvuky tlumícím kouzlem. Nechtěla riskovat, aby jí slyšely mluvit se Sekhmet. Byla si totiž dost jistá, že kdyby někdo zjistit, že si do Bradavic dovezla hada, nezůstala by to bez trestu, který by pravděpodobně odnesla spíše Sekhmet než ona sama. Hůř, kdyby zjistili, že dokáže mluvit s hady.

Jakmile vešla do ložnice, kde bylo šest postelí se zelenými nebesy, ze svého kufru vylovila pyžamo a v duchu děkovala sama sobě, že jí napadlo dát Sekhmet do neprůhledné krabičky. A jelikož už všechny holky, kromě ní a Jenny, byly v postelích a vypadaly, že spí, nebo se o to alespoň snaží, seznamování se přenechalo na ráno.

Když pak Izarra v noci otevřela krabičku se Sekhmet, žádné nadšené reakce z opětovného shledání se od ní nedočkala, protože ta spala také. Izarra jen vztekle něco zamumlala, schovala Sekhmet i krabici do kufru a šla spát s myšlenkami plnými očekávání ohledně zítřejšího dne, kdy konečně zažije pravé vyučování magie.

Což jí připomnělo, že ani neměla možnost prozkoumat svůj rozvrh, aby zjistila, jak jí vyšly hodiny s volitelnými předměty, které když si vybírala, rozhodně nebyla skromná - místo minimálních dvou si zvolila jasnovidectví, péči o kouzelné tvory, věštění z čísel a starodávné runy. Věděla sice, že asi nebude možné jich mít tolik, pokud by tedy neměla obrovské štěstí; Brumbál jí vysvětlil, že některé hodiny se budou krýt s jinými, a tak se s ním domluvila, že věštění z čísel by v případě nouze byla schopná vypustit, aby udělala místo jinému předmětu.
Opravdu se těšila.

AN: Ah, jak já nesnáším Jenny, mrcha jedna! No, jinak v příští kapitole vyrážíme na vyučování :) Jinak bychom rády znaly vaše názory na kapitolu. S komentáři se vždy lépe píše :D ./
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 14. dubna 2012 v 10:24 | Reagovat

Jsem zvědavá, jak budou Harryho přátelé přijímat, že s Izzarou  je za dobře.

2 litllewitch litllewitch | 15. dubna 2012 v 11:27 | Reagovat

To, že se Harryho kamarádi nebudou tvářit nadšeně z toho, že se baví s Iz se dalo čekat.
Mě spíše zajímá, jak rozvedete poměry ve Zmijozelu. Taky jsem hodně zvědavá na tu Jenny, co se z ní vyklube a potom vašem "spoileru" mám pocit, že napráská Sekhmet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama