9. kapitola „Dědic“ - 1. část

1. dubna 2012 v 0:01 | Crystal & Lavender

Izarra seděla u svého piána a hrála si svou oblíbenou dubstepovou píseň. Když ji po zhruba patnácti minutách Arabella přišla vynadat za to, že do piána se nemlátí kladívkem, sedla si do svého růžového křesla a začetla se do romantické knihy o upírech. Vyrušilo ji ťukání na okno a zjistila, že tam přiletěl obří papoušek, který v zobáku drží puntíkovaný dopis.

Izarra otevřela okno a dopis si od něj převzala. Papoušek zakokrhal a zmizel v dálce za Kvikálkovem. Izarra odlepila nálepku Hallo Kitty, která pečetila obálku. Se zděšeným výrazem ve tváři zírala na tuto šílenou poštu a pomalým pohybem vytáhla papír, na kterém byl vzkaz od Brumbála o jejím příjezdu do Bradavické školy čar a kouzel. S myšlenkou, že se nejpravděpodobněji jedná o nějaký hloupý kanadský žertík, se dala do čtení:

'Vážená slečno Izarro Davidsonová, jelikož se v Bradavicích ucpaly komíny, nebude letax vhodný způsob vašeho příjezdu. Za daných okolností tedy budete muset být vyzvednuta domácím skřítkem, který má speciální pravomoc přemisťovat sebe i ostatní kouzelníky na Bradavické pozemky. Taktéž se Vám postará o vaše zavazadla.

S Láskou ředitel školy Albus Brumbál'

"No to si ze mě děláte srandu…" řekla si Izarra pro sebe a nechápavě zvedla obočí. Nejen že ji tady právě nejméně stoletý děd vyznal lásku, ale bude se taky muset tahat s nějakým skřetem. Izarra si tento podivně vyhlížející kus papíru položila na postel, vedle které už ležel kufr přichystaný na pobyt v Bradavicích. Pohledem zavadila o Sekhmet, která ležela na své větvi, po celé délce omotaná žlutou mašlí, kterou si Sekhmet minulého večera od své paní vydobyla.

"Když odjedeššš, co bude sssse mnou?" Zasyčela tiše se strachem v hlase a nespouštěla zrak z Izarry.

"Dobrá otázka… Tady tě nechat nemůžu, nebo by tě ty chlupaté potvory sežraly. Ale do školy asi taky nemůžeš." Když vyslovila 'chlupaté potvory', hodila vražedný pohled po jednom s příšerných obrazů koček paní Figgové, který visel na stěně Izařiného pokoje. Kočka, nejspíš se jmenovala Tlapka, měla příšernou růžovou mašli a s prasečím rypákem a nepřítomným pohledem hleděla do místnosti, jako by tam hledala něco, co by měla v plánu zneškodnit - například Sekhmet. Izarra teď ale vážně začala přemýšlet, jak dostat Sekhmet do Bradavic. Měla by ji tam snad nechat poslat soví poštou, až Izz dorazí? Anebo ji má nechat odplazit se tam samotnou? Nakonec se rozhodla, že ji nechá u sousedů.

"To mi nemůžeššš udělat! Nemají větev!" nadávala Sekhmet Izaře, když byla doručována v plastové cestovní přepravce ke dveřím sousedního domku. Izarra položila Sekhmet před dveře, zazvonila na zvonek a zdrhla za nejbližší křoví. S pocitem, že se ji konečně podařilo vyřešit problém 'ilegální mazlíček v Bradavicích' došla zpátky do domku její nevlastní babičky, která už měla nachystaný rozlučkový oběd. Zřejmě se stavila v McDonaldu, protože Izarra si všimla, že tentokrát jídlo voní.

"Tak co? Jak se těšíš?" zeptala se Arabella s plnou pusou hranolků.

"Ale jo…" Odpověděla Izarra nepřítomně se snahou v klidu dojíst hamburger bez zbytečného povídání. Po jídle se vydala do svého pokoje a nechala sedět paní Figgovou u televize s nedojedenou porcí kuřecích kousků.

Celý den utekl strašně pomalu a pomalu se blížila hodina příchodu domácího skřítka. Izarra si dlouhou chvíli krátila u X Boxu 360 a užívala si poslední minuty v mudlovském světě. Najednou se ozvala rána, jako když praskne papírový pytlík, a před Izarrou se zjevila malá domácí skřítka oblečená ve starém povlaku na polštář.

"Právě jsem tu vyluxovala!" Zanadávala rozčileně paní Figgová, když uviděla špinavou skřítku na svém novém koberci z IKEA.

"Moc se omlouvám, stará paní, přišla jsem vyzvednout slečnu Izarru Davidsonovou. Doufám, že nepřicházím moc pozdě, ale zdržela mě delší směna v Bradavické kuchyni," omlouvala se skřítka, "dovolte, abych se představila. Mé jméno je Boo."

"Eh, těší mě…" řekla nervózně Izarra a s pokrčeným nosem sledovala skřítčin podivný vzhled. Měla velké vypouklé oči velké jako pomeranče a uši jako netopýr křížený se slonem. Přemýšlela, jestli bude zapotřebí se téhle té věci dotknout - snad to nebude nutné.

"Doufám, že jste připravená, slečno, měly bychom už vyrazit," řekla Boo pisklavým hláskem a nervózně se svýma vypouklýma očima podívala na hodiny, "podejte mi vaše zavazadla, ať je mohu přemístit."

Izarra se ošila při představě, že by měla svěřit svá zavazadla plná důležitých předmětů tomuhle podivnému stvoření. Nakonec jí ale došlo, že jinačí způsob přepravy jejího kufru asi není možný a přinesla ze svého pokoje všechna zavazadla. Paní Figgová přicupitala se slzou v oku za Izarrou a objala ji.

"Dávej na sebe pozor! Dobře se uč, choď brzo spát, čisti si zuby…." Izarra téměř neschopná se nadechnout pod vahou svojí babičky, pouštěla slova z hlavy dřív, než je začala vnímat. Protočila oči v sloup.

"…Hodně mi piš a ne že budeš držet diety, jak máte vy mladé holky ve zvyku!" Dokončila Arabella svůj dlouhý výchovný proslov a konečně pustila Izarru ze svého objetí.

"Neboj…" řekla netrpělivě Izarra a přistoupila ke skřítce, která byla dojatá srdceryvným loučení babičky a vnučky a smrkala do cípu svého oděvu. Izarra nějak nechápala, jak ji skřítka hodlá dopravit do Bradavic. Tušila, že nějakým kouzlem, to se ji potvrdilo, když ji skřítka chňapla za ruku a v ten moment se Izaře zamlžilo před očima a obývák paní Figgové zmizel. Izarra by byla schopná odpřísáhnout, že těsně před tím, než se přemístila, slyšela zakřičet Arabellu: "A na kluky máš ještě čas!"

Když už byla Izarra schopná opět vnímat své okolí, zjistila, že spolu se skřítkou a kufrem stojí v podivně vyhlížející místnosti plné bublin. Bubliny? Ano, všude byly bubliny. Modré, zelené, červené a fialové bubliny lítaly všude kolem a Izarru napadlo, že se jedná o nějaký omyl a skřítka ji přemístila do nějakých lázní.

"Slečna Izarra Davidsonová je na místě," zapískala Boo, uklonila se, luskla prsty a prostě se vypařila. Izarra zůstala stát jako opařená.

"Vítám tě v tvé nové škole, Izzaro!" vyjekl Albus Brumbál, když vyšel z víru bublin vstříc Izaře v tygrovaném županu a se skleničkou zeleného drinku s deštníčkem v ruce. "Nedáš si Piñacoladu?" luskl prsty a v jeho ruce se objevila sklenička s červeným paraplíčkem. Izarra zavrtěla hlavou a sklenička zmizela.

"Ehm, ne… děkuju. Dobrý den, pane profesore," řekla roztřeseným, naprosto překvapeným hlasem.

"Omlouvám se za své nevhodné oblečení, a také za nepatřičné místo tvého příchodu. Toto je má soukromá koupelna a já si chtěl užít posledního dne před začátkem rušného školního roku. Očekával jsem tě později, Boo to asi trošičku popletla." Brumbál mávnul rukou a všechny bublinky zmizely. Izarra měla možnost prohlédnout si jeho ehm - koupelnu. Jednalo se spíše o takový menší aquapark. V místnosti bylo několik bazénků, každý s jinou barvou vodu, do kterých ústily tucty kohoutků, a do každého vedla obrovská skluzavka. Na stropě visela obrovská aromalampa, ze které se linuly pásy hustého dýmu, který celou místnost zahalil do mléčné mlhy. Izarra musela rychle zamrkat, aby uvěřila tomu, že v zadu místnosti tančily Hula tanečnice, které měly na sobě pouze věnec z květů lilií.

"To je v pořádku, počkám vás, no… někde jinde, než se převléknete," zakoktala Izarra doposud ještě vyvedená z míry a blesku rychle vypochodovala ze dveří. Izarra se ocitla v nějaké pracovně, zřejmě v kanceláři Albuse Brumbála. Sedla si do křesla naproti mahagonového stolu a trpělivě vyčkávala na Brumbála. Zanedlouho slyšela za dveřmi hlasy.

"Má kolej dostane určitě lepší lidi než ta tvoje!" vyjekl hlas nějakého muže.

"Nepřeháněj Severusi, každý víme, že to říkáš jenom proto, že mi závidíš Pottera," vychloubal se ženský hlas.

"No tak nehádejte se, nebo vás uslyší Brumbál!" štěkl po nich nějaký mužský pisklavý hlas a hádka ustala, "bude trapas a strhne nám prémie - už zase."

V tom už Izarra uslyšela otevírání dveří a do místností vešli čtyři profesoři. Zřejmě Izarru čekali, proto je její přítomnost nepřekvapila.

"Oh, slečna Davidsonová. Vítejte v Bradavicích," řekla žena s vysokým drdolem, byla to ta, která se hádala o to, která kolej má lepší lidi.

"Dobrý den," pozdravila je s milým úsměvem Izarra, " a děkuju."

"Tahle vypadá srandovně, snad neskončí ve zmijozelu," šeptl profesor s černými mastnými vlasy profesorce s drdolem. Izarra to zaslechla, přestože asi neměla.

"Sklapni, Snape!" štěkla profesorka, "ne před studentkou."

V tom už do místnosti vešel Brumbál ve svém obvyklém plášti a půlměsícovými brýlemi. Přešel k profesorům, kteří ho pozdravili, a začal je představovat Izaře.

"Dovol, abych ti představil ředitele kolejí v Bradavicích…"

Izarra si ta složitá jména vůbec nebyla schopná zapamatovat. Jenom jméno profesorky McGonagallové ji utkvělo v paměti, protože ji připomínal McDonald. Byla to ta žena s drdolem.

"Tak, Izarro, ty víš, proč tě musíme zařadit právě teď a tady do nějaké koleje. Proto se posaď zde a moudrý klobouk tě zařadí," oznámil Brumbál a ukázal na dřevěnou stoličku v rohu místnosti. Profesorka McGonagalová sundala z police starou pletenou rasta-čepici a dala ji Izaře na hlavu. Izarro naprosto nechápala, proč má na hlavě tuhle divnou čepici, která ji vůbec neslušela a už vůbec nechápala, proč tu věc pojmenovali klobouk, a ještě k tomu moudrý.

"Tááák, a je to tu!" ozvalo se zpod klobouku a Izarra leknutím poskočila na židličce, "nastala chvíle, na kterou si určitě čekala dlouhou dobu. Podíváme se ti do kebulky, abychom tě zařadili. Muhehe," klobouk chvíli přemýšlel, pokud se to tak dá nazvat, a za malou chvíli zase promluvil k Izaře: "Jelikož si taková strašná šprtka, tak tě šoupnu do Havraspáru, takže - HAVRASPÁR!!!"

Profesoři se nejistě podívali na ředitele Havraspárské koleje, byl to maličký profesor s pisklavým hláskem.

"A máš to!" houkl na něj Snape a škodolibě mu strouhal prsty mrkvičku. Tentokrát se McGonagalová uchichtla. Kratiknot na něj hodil pouze vražedným pohledem a otočil se k Izaře: "Vítejte v Havraspáru, slečno Davidsonová," řekl přátelsky a pokusil se o milý úsměv. Izarra se na Snapea rozzuřila, nejen proto, že teď na ní vyplazoval jazyk. Neovládla se a výbuch její magie způsobil, že Snapeovi vyrostl místo nosu dlouhý sloní chobot.


Apríl
Apríl je označení pro první dubnový den - 1. duben.
Už od 16. století je apríl spojen s různými žertíky a drobnými zlomyslnostmi.
 
/AN: Tak tuhle parádu si pro vás připravila Lavender a já doufám, že jste se bavili alespoň z poloviny tak dobře jako já, 
když jsem to prvně četla. Pravou část publikujeme zítra :D Otázka zní, jestli máme tohle po dnešním dni nechat zveřejněné?
Jinak, příště konečně ty Bradavice :)) Crystal/
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Natalia Té Natalia Té | Web | 1. dubna 2012 v 0:17 | Reagovat

U první věty jsem nechápala co se děje ale pak mi to došlo:D. Skvělé zpestření holky:)!

2 litllewitch litllewitch | 1. dubna 2012 v 9:56 | Reagovat

Taky jsem si říkala, co to sakra má být. Jestli vám náhodou nehráblo, či co. A pak mi došlo, že je Apríl :D.
Dobrá práce holky :).

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 1. dubna 2012 v 9:57 | Reagovat

První odstavec jsem četla dvakrát, než mi došlo, že je prvního dubna, ale potom už jsem četla s chutí a je to naprostá bomba! :D Moc se vám to povedlo! :D
Ale určitě bych to nechala zveřejněné, co takhle kdybyste z toho udělaly Izzařin sen? To by nebylo špatné, ostatně asi tak do půlky jsem si říkala, jestli se Izzara neprobudí a neřekne si, co se jí to zdálo za hroznou blbost :D

4 Liwrrete Liwrrete | 7. května 2012 v 22:04 | Reagovat

naprosto super! :D krásně jsem se u toho pobavila! :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama