10. kapitola „Sbor“ - 2. část

23. dubna 2012 v 14:20 | Crystal & Lavender |  Příběh - kapitoly


"Pro dnešek bych ráda, milé děti, abyste se ve svých učebnicích nalistovali snář pro výklad budoucnosti ze snů. Řeknu vám něco k teorii, protože vidím, že kdybych tak neučinila teď, mnoho z vás by bylo velmi zmatených," řekla a v nervózním gestu si pohrávala s jedním z náramků na jejím zápěstí.

"První pár otázek. Může nějaké dítko vysvětlit co je to symbolový sen?"



Izarra se rozhlédla po místnosti, většina studentu havráspáru se hlásila, pár i mrzimoru, včetně Jill, z nebelvíru jen minimum. Svou vlastní kolej příliš nezkoumala a sama se přihlásila.

"Slečno Dakrwoodová? Myslím Joy. Jsem si jistá, že odpovíte naprosto přesně, proto už předem dávám pět bodů havraspáru. Prosím," vybídla k mluvě havraspárskou studentku. Izarra si ji prohlédla. Rozhodně nemohla být Jillina sestra, na rozdíl od ní měla vlasy ve špinavé blond a její obličej byl užší a ostřejší.

"Symbolové sny jsou běžné sny, které se nám zdají. Lze je v určité míře ovládat, ale nemůžeme ovlivnit výskyt symbolů, které pak vykládáme snářem," řekla Joy Darkwoodová.

"Perfektní, slečno. Teď zodpovím dotazy, která má několik z vás dítek a pak se na to můžeme vrhnout!" promluvila šťastně profesorka a rozpřáhla se rukama. Vypadala u toho poměrně divně. Jí samotné, to ale nedělalo žádné starosti.

Jill Darkwoodvá se přihlásila a pokývnutí profesorky začala mluvit.

"Ne všechny sny si člověk zapamatuje na potřebnou dobu, než se dostane ke snáři nebo už si nebude pamatovat všechny detaily. Je nějaký způsob jak si sen zapamatovat lépe nebo ho nějak uchovat?"

"Velmi dobrá otázka. Pro tento účel se skvěle hodí myslánky, do které uložíme vzpomínku na sen hned po probuzení, protože v ten okamžik se sen pamatujeme nejdetailněji," řekla profesorka a při tom si sundala své brýle, aby si očistila jejich skla. K překvapení všech její oči najednou vypadaly prapodivně maličké.

"Dá se z každého snu zjistit nějaká budoucnost?" zeptal se student vedle Jill.

"Ano, ovšem symboly mohou být nepřesné, pokud vaše vnitřní oko není dostatečně silné, pane Patile." Kluk jen přikývnul a pak se přihlásila Izarra. Trelawneyová se na ní podívala přes skla svých brýlí a usmála se.

"Vítejte na této škole, dítě. Mohu-li podotknout, vaše aura je velmi silná," řekla jí.

"Děkuju," zamumlala Izarra a pak se dostala ke své vlastní otázce. "Je možné, aby se sen přesně vyplnil tak, jak se zdál?"

"Ne. Pokud ano, už by se nejednalo o sen, který se vykládá, dítě. Pak by se to považovalo za určitou vidinu," vysvětlila.

"A můžete mi říct něco víc o vidinách?" dodala další otázku s mírným úsměvem Izarra.

"Pro to, aby kouzelník či čarodějka mohli mít vidinu, musí mít dar. Já ho mám, moje babička ho měla také. Samotná vidina spočívá v tom, že mysl upadne do transu, při kterém je pak zpravidla pronesena věštba. Je známo pár příkladů, kdy se to událo i ve spánku."

Všichni studenti si dopsali své poznámky ohledně otázek.



"Otevřete si učebnice, dítka. Mám silné tušení, že snáře by měly být na straně sto třináct," přikázala omámeným hlasem profesorka a Izarra začala uvažovat, co to vlastně vaří v tom kotli… Celá třída začala listovat učebnicemi. Na straně, kterou jim řekla profesorka, bylo čtení z rukou. Izarra potlačila smích.

"Je to hned na druhé straně, profesorko. Na sto třinácté je čtení z rukou," řekl jí s neskrývaným posměchem jeden student zmijozelu. Když se na něj Izarra podívala, zamračila se, protože to byl ten, který jí řekl, že je špína. Kdyby mu něco udělala teď, něco nenápadného, z čeho by ji nemohli podezírat... Lákavé. Izarra se usmála, avšak hned zase nasadila neproniknutelný výraz bez emocí. Ještě si to ale bude muset trochu promyslet.

Trelawneyová zatím na zmijozelů zmateně zírala.

"A jste si… jistý, pane Scabiore?" zeptala se nevěřícně.

"Samozřejmě," potvrdil samolibě a několik studentů ve třídě se tiše zasmálo.

"A nechcete si to ještě… um, překontrolovat?" její hlas zněl zoufale. Celá třída se rozesmála.

"Kupodivu, ne."



"Ona je mimo, že?" zeptala se jí Jenny, když se k Izaře naklonila. Jako odpovědi se jí dostalo jen němého kývnutí. Popravdě nechápala, jak ji kdy mohl někdo přijmout na místo profesorky jasnovidectví. To, co předváděla ona, byla jen fraška.



"No, začneme, tedy… no, ehm, je tady někdo, kdo by se s námi chtěl podělit o svůj sen a zjistit, co znamená?" zeptala se nervózně profesorka, která stále byla vyvedená z míry stránkami knih.

Izarra chvíli přemýšlela, že by se přihlásila. Ale nelíbila se jí představa, že by se někomu měla svěřovat se svými sny a navíc si pamatovala jen jeden, který se jí zdál hned několikrát. Vlhký dům a ona seděla v obrovském křesle, cítila se slabá. A někdo, koho oslovila jako Červíčka. Ne, nezvedla ruku.

"Ano, slečno Láskorádová?" oslovila blondýnku, která seděla mezi Havraspáry. Vypadala trochu zasněně.

"Před pár dny se mi zdálo o leprikonech, kteří snědli všechnu úrodu našich létajících švestek," řekla naprosto vážně. Několik lidí z nebelvíru a mrzimoru se dalo do smíchu. Ostatní zůstali dál znuděně sedět a zívat. Ten kouř, který vycházel z kotle, měl zvláštní uspávající účinky.

"To je ale případ. Ta holka, to je Lenka Střelenka. Je šílená," zašeptala Izaře Blackstannová.

"Dobrá, to zní velmi, velmi zajímavě. Kdo první ve snáři najde alespoň část výkladu, získá body pro svou kolej," vyhlásila profesorka šťastně a opět se usadila do svého křesla.
Body získal zmijozel. Podobně proběhlo i několik dalších snů a výkladů, všechny víceméně vtipné, pak se s mírným úšklebkem přihlásila Izarra.

Už od začátku neměla v plánu se svěřovat se svým snem a nehodlala domu úmyslu nedostát. Když však uslyšela ztřeštěný sen Láskorádové, řekla si, proč by si ten svůj sen nemohla přetvořit. Co profesorka může poznat? Do hlavy jí přeci neuvidí, tak jaképak copak. Tohle bude zábavné.

"Ano, dítě?" začala se profesorka zajímat o její sen a zadívala se na ni obrovskýma očima.

"V tom snu jsem byla v tmavé místnosti. Seděla jsem ve velkém dřevěném křesle, kolem kterého v kruhu lezli velcí oškliví červi. Pochodovaly tam slepice s přistřiženými křídly a vyzobávaly je. Pak k nim přilezla obrovská stonožka. Celým výjevem probliklo jasné zelené světlo a stonožka zmizela," popsala převelice vážným hlasem za hlubokého soustředění, které ale na samotné vyprávění nebylo vůbec zaměřeno. Soustředila se na svou magii, kterou tou chvílí zaplavovala celou místnost. V momentě kdy s vykládáním snu skončila, okna za závěsy se s ránou rozrazila a do místnosti začal proudit chladný vítr. Oheň pod kotlem zhasnul.

Několik studentek vykřiklo zděšením, jiní na Izarru zmateně zírali. Izarra sama byla ráda, že v místnosti už není horko a podivný zápach byl pryč.

"Znamení! To musí být nějaké znamení!" vykřikla nadšeně Jill Darkwoodvá a široce se usmívala na Izarru. Pak začala rychle listovat učebnicí.

"Uklidněte se," zavelela rázně profesorka a vratkým krokem došla ke stolku, u kterého Izarra seděla. Ta na povrchu zůstávala dokonale klidná, třebaže se uvnitř šíleně smála reakci jejího okolí.

"Má drahá, vy máte dar. Tohle se v mé třídě ještě nestalo. Já to věděla! Věděla jsem, že je vaše aura silná," zašeptala profesorka dojatě a rukou si zakryla ústa.

"Můžete mi říct, co ten sen znamená?" vyzvídala Izarra a byla neskutečně zvědavá, jak její výmysl vyloží.

"Ah, samozřejmě. Byli tam červi. Mnoho červů znamená, že máte tajné nepřátele, ale oni byli zabíjeni - respektive tedy jedeni, ti červi - ne nepřátelé. No, budete opuštěná od neduhů. Hmm, dále bychom tam měli... Křeslo je znamením štěstěny v životě. Slepice by mohly znamenat veliké úsilí. Ano, Ano. Stonožka znamená otravu krve s největší pravděpodobností na noze, bohužel, dítě. A blikající světlo představuje, že někdo vám blízký je nemocen.

Váš sen, drahá, vám říká toho: Máte mnoho skrytých nepřátel, kterých se ale za velikého úsilí a štěstí zbavíte, ovšem někdo vám blízký, možná některý z rodič-."

Izarra nechtěla slyšet nic o Christine ani o Markovi, zvláště ne tehdy, pokud už jsou mrtví a nic se jim stát nemůže. Aby Trelowneyovou zarazila, pod stolem mávla rukou a pomocí bezhůlkové magie převrhla svíčku na stole, u kterého seděl Scabior. K jejímu potěšení jeho učebnice, na kterou svíčka dopadla, ihned vzplála a on a ti kluci vedle něj vylekaně vykřikli.


Všichni Izaře hned přestali věnovat pozornost a pobaveně sledovali Zmijozela, jak se snaží uhasit svou knihu, která se během několika okamžiků blížila k jistému zpopelnění.

"Tohle jste neviděla, co?" utrhnul se na profesorku, která svou hůlkou uhasila stůl.

"Deset bodů ze zmijozelu pro hrubé chování k profesorce!" řekla rázně a momentálně se zdála být více při smyslech než kdykoli dříve v této hodině. Izarra se tiše zasmála, když bodů ji byla trochu líto.

"Vysvětlete, co se stalo," vybídla ho a křečovitě svírala jeden z amuletů na jejím krku.

"Vy jste tady jasnovidka," opáčil Scabior a třel si lehce popálenou ruku.


"Jasně! Jen chceš upoutat pozornost, co, Jeremy? Najednou nejsi ve středu dění a předvádíš se!" okřikla ho Jill s naštvaným výrazem ve tváři.

"Sklapni, Darkwoodová!" křikl po ní.

"Vadí ti, že nemáš dar jako Izarra! Jen sprostě závidíš! Ty žárlíš!" vrátila mu to. Izarra se na ni překvapeně podívala. Jill ji bránila? To bylo při nejmenším zvláštní, ale Izaře se to opravdu zamlouvalo.

"Já nežárlím na mudlovské šmejdy jako je ona!" Teď ji Scabior naštval, ale snažila být se klidná. Jedna popálená ruka mu musí stačit, pro dnešek.

"Ne, že bych jím byla. Asi máš špatnou paměť, ale už jsem to zmiňovala. No, na tvém místě bych asi žárlila, protože na rozdíl od tebe, šmejdi dokázali udržet své učebnice v nezpopelněném stavu," odpověděla mu chladně.

"Ticho! Už tady nikdy nechci slyšet takové výrazy. Konec hodiny," řekla profesorka a zmizela kdesi ve stínu místnosti.


"Takže dar? Zajímavé," nadhodila se zájmem Blackstannová. Izarra protočila oči a zhluboka se nadechla. Ta holka jí nedá pokoj; už zase se s ní snažila mluvit. Kdyby měla nějaký pozorovací talent, poznala by, že Izarra s ní mluvit nechce.

"Tak nějak," odvětila prostě Izarra a začala sešplhávat po žebříku na zem. Několikrát si málem přišlápla hábit, ale jinak vše zvládla. Ne, jako jeden Nebelvír, kterému se při slézání popletly nohy, a nakonec skončil na zemi. Izarra se škodolibě zasmála stejně jako několik lidí kolem ní.

"Jsem v pořádku!" zahlásil kluk, když vyskočil na nohy a začal si oprašovat hábit. Pak si zkontroloval… byl to fotoaparát, co měl na krku? To bylo při nejmenším neobvyklé. Zmizel se skupinou Nebelvírů.

"Přestaň sledovat šmejdy a pojď, máme kouzelné formule na druhé straně hradu, musíme si pospíšit," řekla Blackstannová a zatahala ji za rukáv hábitu, aby ji Izarra následovala.

"Jasně," přitakala a nechala se vést.


"Ahoj!" ozval se vedle ní nadšený hlas, který nepatřil nikomu jinému než Jill Darkwoodové. "Jsem Jill, ty jsi Izzie, že?" Izarra nezastavovala, jen se udiveně podívala na Mrzimorku.

"Jo… A neříkej mi Izzie," odpověděla jí monotónně.

"Vypadni, Darkwoodová," zavrčela na ni Jenny nepříjemně.

"Jen minutku, ano?" Jill se na ni mile usmála a na Jennyně tváři se v reakci vytvořil nasupený výraz. Izarra se tiše zasmála. Jill pokračovala:"To je úplně boží, že máš dar! Co já bych za to dala, ale to je fuk. Chtěla jsem ti jen říct, že si to, co ti řekl Jeremy, moc neber, chová se jako borec, ale on fakt není. Bude ho to bavit tak měsíc, možná dva nebo tři, pak toho nechá."

"Eh, díky za upozornění," odpověděla jí Izarra nejistě.

"No, ahoj. Já už musím jít na dějiny," rozloučila se a odběhla zpátky ke skupince studentů její koleje. Izarra ji jen zaraženě sledovala a pak nechápavě zakroutila hlavou nad jejím chováním.

'To bylo divné,' přemítala v mysli nad tím, co se teď událo, a ignorovala rozhněvané pohledy od Blackstannové a její naléhavou přednášku o tom, proč není dobré se s Jill jakkoli stýkat. Musel to být dlouhý seznam důvodů, protože zmlkla až v momentě, kdy se zastavili u houfu dalších studentů jejich ročníku, kteří čekali na profesora, aby je pustil do učebny. Izaře se ulevilo, že čekání netrvalo dostatečně dlouho na to, aby si Blackstannová dokázala vymyslet další téma k hovoru.

Profesor Kratiknot se prodral davem studentů, kteří byli o dvě hlavy vyšší než on sám. Po jeho letmém mávnutí hůlkou se masivní dřevené dveře otevřely a všichni se rychle nahrnuli do třídy, která byla naštěstí úplně odlišná od učebny jasnovidectví. V několika řadách byly po místnosti rozestavěny lavice určené pro dva.

Izarra se rozhlédla po třídě, po její pravici zahlédla jednu z jejích spolužaček. Seděla sama, a proto se v mžiku chopila příležitosti zbavit se Jenny Blackstannové. Několika kroky se dostala k volnému místu.

"Hej! Davidsonová?" zavolala ještě za ní, ale bezvýsledně. Izarra ji spokojeně ignorovala a podívala se na Zmijozelku se zlatavými vlasy, která zase ignorovala ji a chystala si své věci.

"Je tu volno?" zeptala se Izarra a v zádech stále cítila vražedný pohled Blackstannové, která nebyla schopná překousnout, že si hodlala sednout s někým jiným než s ní. Blondýnka vzhlédla a zadívala se na Izarra bledě modrýma očima. Po vteřině nedůvěřivého zkoumání se její tvář uvolnila a docela mile se usmála.

"Blackstannová ti začala lézt na nervy, jo? Máš štěstí, právě ses totiž dostala do té lepší společnosti a to té mé," zasmála se s nepřehlédnutelným sebevědomím v očích.

"Hádám, že lepší bych nesehnala," odpověděla s mírnou ironií, které si blondýna nevšimla.

"Přesně. Jinak, jsem Karin Fischerová," představila se jí spolužačka.

"Izarra Davidsonová," zamumlala zpět jen ze slušnosti a začala si chystat věci potřebné na hodinu.

Třebaže tuhle hodinu byly dohromady spojeny pouze koleje zmijozel a havraspár, studentů v učebně bylo takové množství, až se zdálo, že se k nim musela připojit ještě minimálně jedna kolej navíc. Nebylo tomu divu, však také byli druhý nejpočetnější ročník na škole.


/AN: Další část za námi :) A přibývají OC, takže pokud k nim máte nějaké dotazy, klidně napište do komentářů. Jinak Patil je mladší bratr Padmy a Parvati. Scabior je syn Scabiora staršího, ti dva s ním jsou vnuci Dolohova... Karin je původem Němka. Jill a Joy jsou sestřenky (jejich otcové jsou bratři a jmenujou se John a Jim). Jinak pokud máte fb, nezapomeňte se přidat do skupiny :) V neposlední řadě jsme i na ffdenik.cz, takže pokud tam někdo má účet... Crystal/
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 24. dubna 2012 v 8:15 | Reagovat

No musím uznat, že to chování Jill je vážně celkem zvláštní..ale jinak velmi podařená hodina jasnovidectví.

2 Crystal Crystal | Web | 25. dubna 2012 v 16:39 | Reagovat

[1]: Jill JE vzláštní :D Narozdíl od Izz v tom dobrém slova smyslu :D

3 Lavender Lavender | Web | 25. dubna 2012 v 17:09 | Reagovat

Jenom pro upřesnění :) :D... Jill je sice zvláštní, ale s takovým druhem povahy mám osobní zkušenosti :) :D a snad si ji oblíbíte, protože je to moje nejoblíbenější postava :D.. je totiž boží (můj osobní názor:D) :D ale nechcu spoilerovat :D :D :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama