5. kapitola „Něco navíc“ - 2. část

13. února 2012 v 17:12 | Crystal & Lavender |  Příběh - kapitoly

"Ale, to nejde… on je jen mudla," namítla chladně a vůbec i neuvědomila, že to co řekla, nebylo k Markovi zrovna nejmilejší. Nevšimla se, že už se netvářil tak nadšeně jako před pár okamžiky, i když si stále zachovával svůj všudy přítomný úsměv a optimismus. Christine nadzvedla obočí a čekala, že se Izarra omluví. Neomluvila.





"No tak, Izarro. Na tom teď nezáleží. Nepotřebuješ používat nic speciálního, v čem by ti Mark nemohl pomoct. Je to jako obyčejné vaření, jen se držet návodu, je to jako kuchařka," na chvilku se zamyslela a s vítězoslavným úsměvem dodala: "Navíc jsi říkala, že si musíš procvičit všechny, a když očividně nehodláš jeden vynechat, pak by ti jeho pomoc neměla vadit." Izarra se na ni jen podrážděně podívala.

"Neboj, Hvězdičko, bude to zábava. Uvidíš," vložil se do rozhovoru Mark a tím utnul Izarru dřív než stačila cokoli odpovědět. Izarra se téměř neznatelně ušklíbla a aniž by z Christine spustila oči, dala Markovi, který překvapivě v místnosti necítil tu podivnou napjatou atmosféru, odpověď milým hlasem.

"Jsem si jistá, že bude. Budu čekat v garáži." S tím se zvedla, odkráčela a tak za sebou nechala Marka s Christine, která momentálně netušila, co si má o chování její dcery myslet.


Když Mark dorazil do garáže, Izarra už si připravovala kahan a stojan s měděným kotlíkem velikosti dvě. Vedle měla pracovní desku a na ní připravené ingredience spolu s různorodými pomůckami pro krájení, míchání, nalévání, odlévání, vážení, tření, rozmělňovaní a ještě několik dalších, na které ani ona sama dosud nenašla správné využití. Izařino počínání sledovala také Sekhmet, která se usadila vysoko na zahradním žebříku, který byl opřený o zeď. Měla štěstí a to nejen v tom, že se to alespoň částečně podobalo její větvi, ale byla tak i schovaná ve stínu. Mark si jí tedy nemohl všimnout. Zatím se nedělo nic, co by ji zaujalo, takže klidně podřimovala a okolí nevěnovala pozornost.

"Jestli chceš, můžeš si přečíst popis přípravy, měl by být v učebnici na straně sto devět. Je to ten pro růst vlas," promluvila Izarra, když upevňovala svůj kotlík a pak pobídla Marka pohledem na učebnici, které ležela asi metr od ní. Dlouho neváhal a hned se po ní s nadšením v očích natáhl. Ne každý den měl možnost se podívat do kouzelnických učebnic. Vlastně, pokud šlo o kouzla, držel se radši stranou.

Najednou Izarra zaslechla tichý syčivý smích. Věděla až moc dobře, čí byl - ani nemusela vzhlédnout. Byl od Sekhmet. Pak se smát přestala a naprosto změnila postoj.

"Hloupá, hloupá, hloupá čarodějko. Jak pošššsetilé a nerozvážné a nedůstojné. Nechat špinavého podřadného člověka - mudlu poznat tajemství lektvarů," vytýkala znechuceně a Izarra zatnula čelist, když se přemáhala, aby hadovi neodpověděla. Neměla ráda, když kdokoli urážel ji a její rodinu, přestože byla adoptovaná, a nikdy to nenechala bez patřičné odezvy, ovšem nyní musela jen mlčet a vyřídit to později. Markovi by totiž určitě přišlo divné, že mluví jen tak do prázdna. Sledovala Marka, když na ní Sekhmet opět promluvila.

"Jak můžeššš? Ty, čarodějka tak nadaná. Jak můžeššš nechat šššpinavého mudlu, takto nahlížet do tajů magie. Proč ho pouššštíššš do našššeho sssvěta víc, než je nutné. On do tvého sssvěta nepatří, nikdy nebude. Oni nesssmí… Nikdy… Ti jako on ho jednou zničí. Jsi hloupá."
Izarra vzhlédla k rozhořčené krajtě, která křečovitě svírala šprušli na žebříku. I přes nedostatek mimických svalů na jejím hadím obličeji vypadala opravdu naštvaně.

"Později. Teď mlč. Potřebuju se soustředit," naznačila jí Izarra ústy, když se Mark stále nedíval, protože byl příliš zaujatý její učebnicí. Nebyla si jistá, jestli jí krajta rozuměla, ale momentálně mlčela, jen jí občas uniklo nespokojené syčení. Prozatím se rozhodla ji ignorovat, ale ta slova "on do tvého světa nepatří, nikdy nebude. Oni nesmí… Nikdy… Ti jako on ho jednou zničí," se jí uchytila hluboko v paměti a snaha nepřemýšlet nad nimi se stála čím dál tím marnější.


Jedním rychlým pohledem zkontrolovala, že vše potřebné je připraveno, a otočila se k Markovi, který si fascinovaně prohlížel její knihu lektvarů pro 1. ročník.
"Potřebuju postup. Můžeš mi ji vrátit?" zeptala se prostě a natáhla ruku. V duchu se ušklíbla nad Markovým vzezřením, když se vzdával knihy. Vypadal jako dítě, kterému sebrali nejoblíbenější hračku.

"Tady máš, Hvězdičko," řekl poměrně neochotně.

"Díky," zamumlala nepřítomně a rychle listovala na správnou stranu, kde si následně přečetla první body přípravy a odložila knihu. V zádech cítila Markův pohled, ale i tak pod kotlíkem zapálila oheň, nastavila na svítivý plamen a podle návodu se dala do zpracování surovin. První měly přijít na řadu semínka pupalky rozmělněné tak, aby při zvýšené teplotě v kotlíku vznikla olejovitá tekutina. Další složky se mají přidat, když ve v kotlíku objeví světle žlutě zbarvená nadýchaná pěna.
Do hmoždíře nasypala dvacet semen a paličkou je rozmělnila a kaši rychle hodila do kotlíku, kde lehce promíchala, aby se směs nespálila. Ztlumila plamen na minimum a chystala se připravit zbytek ingrediencí. Když v tom ji přerušil Mark, což nečekala, protože on do její práce neměl co mluvit. Nerozuměl ničemu z toho, co dělala.

"Můžu nějak pomoct?" Otázka ji zaskočila ještě víc, než samotný fakt, že na ni při přípravě lektvaru vůbec promluvil. A popravdě nevěděla, co říct. Christine po ní nikdy nic takového nežádala, jen kontrolovala, aby se nespálila o plamen nebo si neublížila při manipulaci s nožem. Chápala, že pro Izarru bylo důležité tohle zvládnout sama. Markovi tohle pochopení chybělo, protože on by pro svou holčičku udělal vše, aby jí práci usnadnil. Nějak zapomněl na to, že může existovat možnost, že Izarra prostě nechce pomoc.

"Ne, řekni ne. Netahej k nám někoho, kdo není hoden…" zaslechla varovné syčení.

"Ty víš, že ty lektvary mám dělat sama," zkusila se vymluvit Markovi, ale bylo jí jasné, že v tomto on neustoupí. Byl příliš fascinován.

"No tak, Hvězdičko. Nemůžu tady celou dobu jen sedět a kontrolovat tě u věcí, u kterých nevím, co kontrolovat. Nech mě dělat cokoli, třeba něco krájet," přemlouval ji. Chvíli si jen Izarra jen prohlížela, ale když usoudila, že když ho zabaví něčím primitivním, bude se moci lépe soustředit na lektvar, rezignovaně pokrčila rameny.

"Dobře, když ti to udělá radost. Brzy budu přidávat přesličku. To je ta zpola usušená rostlina. Mohl bys těch pět bylin nakrájet. První napůl a pak každý stonek podélně."

"Použij krátký nůž se zahnutou čepelí, půjde ti to tak nejlépe," dodala s úsměvem, když si všimla, že bezradně kouká na sadu nejméně deseti nožů. Děkovně pokývl a dal se do práce.

"Neměla jsssi mu to dovolit, hloupá, budeššš litovat, hloupá holko," zasmál se škodolibě had. Izarra jen protočila oči a pinzetou začala oddělovat od sebe ta muší křídla, která byla slepená. Nebylo jich moc, takže její práce byla o poznání jednodušší. Stále koutkem oka sledovala obsah kotlíku, a když se začaly tvořit první bublinky, odvážila si první gram prášku z měsíčního kamene. Usmála se. Tak akorát jí to vyšlo s načasováním, nemusela tedy čekat dlouho a do kotlíku začala postupně vhazovat po jednom muším křídlu doprovázeném gramem prášku z měsíčního kamene. Pokaždé pak skleněnou tyčinkou zamíchala obsah kotlíku jednou po směru a jednou proti směru hodinových ručiček. Toto zopakovala ještě třináctkrát a snažila se neposlouchat tichý smích Sekhmet.


Někdy v polovině přidávání prášku a křídel jí Mark zahlásil, že je s krájením sušené přesličky hotový. Teď se pro rostlinky natáhla, zkontrolovala, a jelikož to vypadalo, že je nakrájená správně, naráz vše vhodila do kotlíku. Teď mohla jak ona tak i Mark sledovat, jak se bylinky působením lektvaru rozplynuly a zbarvily obsah do světle oranžové barvy.

"Co teď?" zeptal se Mark a tím si od Izarry vysloužil zmatený pohled, protože ona poněkud nedokázala pochopit účel jeho otázky. Vždyť on sám si celý postup pročetl, ne?

"Po zamíchání se má přidat salamandřin sliz pro dobrou konzistenci a posilující vlastnosti, pak špetka jílu, aby se na ni nevázaly mírně jedovaté látky ve slizu."

"Ty… ty používáš něco jedovatého?" zašeptal nevěřícně. Dobře, očividně si přečetl něco úplně jiného. Izarra si vnitřně povzdechla.

"No, jo. Je to z mloka a ten je jedovatý." U toho pokrčila rameny, jakoby to byla naprosto normální věc. Zato Mark vypadal zhrozeně.

"A nemůže ti to nějak ublížit?" Bal se o ni.

"Pokud se mi to nedostane do očí, tak je to pro lidi neškodné," ujišťovala ho ihned.

"Dobře," zamumlal.

"A to sssi říká léčitel… tssse… Hloupý, primitivní tvor," posmívala se Sekhmet v pozadí. Tohle už se tiše zasmála i Izarra a po zamíchání téměř hotového lektvaru se natáhla pro flakónek se slizem. Oddělala zátku a pomalu nalévala viskózní bezbarvou hmotu do kotlíku.
S okamžikem, kdy se první kapka slizu dotknula oranžové hmoty, celý kotlík zaplavila bílá mlha, když se spustila reakce. Rychle sáhla do prachovnice s jílem a nabrala jednu špetku. Po vhození do kotlíku mlha zmizela a v kotlíku lehce bublal čirý světle oranžový lektvar.

"Hotovo," zašeptala spokojeně. Kapátkem naplnila jednu skleněnou lahvičku a podívala se na lektvar proti světlu. Byl trošku zakalenější než by měl dle popisu v učebnici, ale Izarra v tom neviděla veliký problém. S Markovou vehementní pomocí naplnila další tři lahvičky a opatřila je štítky. Zadumaně se na ně zahleděla.

"To je celé? Nebo je potřeba udělat ještě něco?" vyptával se Mark s jiskřičkami v očích.

"Hádám… Hádám, že bych to měla otestovat." S těmi slovy se odvrátila od lektvarů a s nadějí a sotva patrným úšklebkem se zadívala na Marka; už měla jasno, kdo se stane jejím pokusným králíkem. Ten ustoupil o krok dozadu. Pro něj tvorba lektvaru byla zábavná, ale testovat ho na něm? To už bylo něco kapánek jiného.

"Jsou to jen vlasy. Snad se nebojíš?" škádlila ho a její taktika fungovala velmi dobře. Mark se posunul kupředu na své původní místo.

"Ne, jistě že se nebojím!" řekl pevně, přesto však, když se podíval na lahvičku v rukou jeho dcery, znejistěl.
"Z minula mám připravený lektvar, který by měl deaktivovat účinky tohoto. Pak ho vyzkoušíš taky," řekla a podle Markova výrazu usoudila, že si není jistý, zde má být šťastný z toho, že Izarra má protilektvar nebo nervózní z testování dalšího lektvaru.
"V nejhorším se to zase ostříhá," zamumlala pří odzátkování první lahvičky, ty pak podala Markovi. Ten si jen bezmocně povzdech
"Směle do toho a půl je hotovo." S tím vypil celý obsah, přemáhal se, aby se nešklebil nad tou hořkou chutí, a ztuhnul při čekání na nějaký výsledek. Izarra ho obezřetně pozorovala. K Markovu překvapení se nestalo nic. Tázavě se tedy zadíval na svou dceru.
"Jen ještě chvilku počk-." Než to stačila doříct, lektvar začal účinkovat, ale místo toho, aby mu vlasy porostly maximálně o dvacet centimetrů, nyní většina jejich délky ležela na podlaze.
Izarra zaraženě vykulila oči a Sekhmet, ta spustila neutišitelný syčivý smích. Přestala až tehdy, kdy málem spadla z její náhražky větve.
"Já ti to říkala! Je mudla, šššpinavý mudla a zkazil to. Nakrájel to nesssprávně… naopak," dala se opět do škodolibého smíchu. Izarra už se s poznámkou, že jí to mohla říct, ani neobtěžovala. Teď jen přemýšlela nad tím, jestli se má začít smát nebo být naštvaná na Marka, že jí zkazil lektvar.
"Hvězdičko? Jsi si jistá, že to mělo mít tenhle efekt?" ozvalo se zpod hnědých vlasů nervózně.

/AN: Znáte Adamsovu rodinu? Bratrance Itta? To byl takový ten s vlasy až na zem :D Tak nějak vypadá Mark... Za kažsý komentář budeme vděčné :)/
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | 13. února 2012 v 19:42 | Reagovat

Že by Izzara mohla zkoušet svoje vyrobené lektvary bez kontroly Brumbála?:D No chudák Mark, říkala jsem si, jestli to nějak zmrví:D Ale tohle jsem nečekala:) Potřebovala bych díly častěji, trošku jsem už na tom závislá:D

2 Ivet Ivet | 13. února 2012 v 19:44 | Reagovat

Teď jsem na něco přišla. Asi se mi nezobrazují kapitoly, kdy by měly. Dívala jsem se na předchozí kapitolu, že jste ji přidávaly ve čtvrtek, přitom až dnes se mi objevila společně s touto. A stalo se mi to i u minulé kapitoly, ale to jsem si myslela, že jsem se přehlédla. Nevíte, v čem to je?:D

3 Crystal Crystal | Web | 13. února 2012 v 19:57 | Reagovat

[2]: To bude asi moje chyba, pokud tedy myslíš odkazy v rubrice číst příběh... minulou část jsem publikovala ve čtvrtek, ale přidala odkaz až dnes, protože jsem prostě zapomněla... aneb profesoři na moji milované chemické škole si s testy nedají pokoj ani po vysvědčení, takže jsem se prostě učila a na blog nezbyl čas.

Tak, když Mark chtěl být přehnaně akční, tak mu to Izz vrátila po jejím :D

4 Ivet Ivet | 13. února 2012 v 20:00 | Reagovat

Ahá, nic se neděje, chápu, škola má přednost, to je jasný:) Já jen, jestli to nemám tady nějaké porouchané. To víš, už jsem byla nervní, že nemám svou dávku pravidelnou:D

5 Terka Terka | 14. února 2012 v 19:29 | Reagovat

No jo Mark se nemá míchat do věcí kterým nerozumí. :) Nejlepí kapitola, zatím. :)

6 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 15. února 2012 v 14:17 | Reagovat

Bratránek It :D Ten byl super :D Ale taky se mi nezdá, že by mohla jen tak zkoušet účinky lektvarů...:D co kdyby to pokazila a mělo to horší důsledky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama